V neděli jsme si letos poprvé udělali setkání na komunitní zahradě a uvařili jsme si na ohni bylinkový čaj.
Jak vypadá zahrada po zimě? Nic tragického se tu nestalo, všechno je v pořádku, žádný strom nespadl, pumpa na vodu také funguje. I chata nebo buňka, která slouží jako zázemí a možnost uskladnění nářadí, tak ta je taky v pořádku.
Záhonky pro nové zájemce stále ještě máme, dokonce chceme zvětšit počet záhonů tak, aby se dostalo na víc lidí. Vítáni jsou i úplní amatéři, kteří si na svém malém záhonku můžou vyzkoušet, nakolik je to baví a nakolik se jim pěstování bude dařit.
Moc se těším na to, že už zase budeme moci pořádat akce, jako jsme to dělali před covidem. Mám radost, když se na zahradě potkáváme ve větším počtu, protože komunitní zahrada určitě není jen o pěstování zeleniny, ale i o pěstování vztahů.
Ze stávajících zahradníků přišli jen dva lidí, většina ostatních využila krásného počasí k tomu, aby vyrazili někam na výlet. Za to ale přišla skupina Nepálců, kteří už několik let žijí a pracují v Kadani a byli vděční za možnost udělat si hezké dopoledne. Také nám pomohli shrabat staré listí a uklidit nepořádek po zimě. Našel se mezi nimi dokonce i odborník na řezání stromků a ten mi pomohl ostříhat ovocné stromky, kterých je v současné době na komunitní zahradě skoro třicet. Většinou je to rybíz, ale máme tu i dvě mladé jablůňky, angrešt, jedno hroznové víno a maliny.